Jaroslava Pokorná

Jaroslava Pokorná je dcerou spisovatele překladatele a divadelního vědce a dramaturga Jaroslava Pokorného 19201983 a překladatelky Marie Pokorné 19221969 otcovou druhou manželkou byla herečka Libuše Pešková 19241994 Jaroslava tedy vyrůstala v kulturním prostředí a již na gymnáziu účinkovala v dramatickém kroužku poté studovala herectví na DAMU 1968 souběžně hostovala v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého a Vinohradském divadle po dokončení studií 1968 nastoupila do Realistického divadla kde působila bezmála čtvrtstoletí 19681991 Po zániku této scény a její transformaci v Divadlo Labyrint zde Pokorná setrvala i nadále 19911998 Po roce 1998 byla bez stálého angažmá ale pohostinsky vystupovala v různých divadlech v Praze Divadlo v Řeznické Dejvické divadlo jako nápověda působila v Divadle v Dlouhé pracovala též pro charitativní Společnost Duha jako herečka byla žádaná i mimo Prahu Kladno Příbram brněnské divadlo Husa na provázku Pedagogicky působila jako lektorka taneční výchovy v základní umělecké škole v PrazeModřanech pod vedením Ivana Vyskočila absolvovala postgraduální studium na DAMU a na divadelní fakultě dnes působí jako odborná asistentka herecké výchovy Ve svých začátcích prošla Jaroslava Pokorná komickými rolemi temperamentních dívek později se propracovala k psychologicky složitým charakterům které dokázala věrohodně ztvárnit za pomoci široké škály výrazových prostředků mezi její klady patří také schopnost improvizace přestože studiu rolí věnovala vždy velkou pozornost Z jejích starších jevištních prací je na místě připomenout role ve hrách převážně klasických Racek Zkrocení zlé ženy Višňový sad Sluha dvou pánů Cyrano z Bergeracu Strakonický dudák uplatnění ale našla i v moderním repertoáru Milenci z kiosku Asanace V poslední době exceluje rolemi svérázných starších žen v Divadle v Dlouhé Soudné sestry Mámení mysli Past na myši za roli Hedviky v představení Divoké kachny získala v roce 2005 Cenu Alfréda Radoka Práci pro film zahájila Pokorná menšími úlohami ještě jako posluchačka DAMU SOUHVĚZDÍ PANNY 1965 SEDM ZABITÝCH 1965 Jedinou hlavní roli nešťastné pokojské Ariny si zahrála v krátkém studentském filmu polské režisérky Agnieszky Holland HŘÍCH BOHA 1969 Ve filmu navíc v kvalitativně nevyvážených titulech se pak Pokorná objevovala i s několikaletými odstupy více příležitostí jí dala televize kde hrála v inscenacích pohádkách a seriálech F L VĚK 1971 BYL JEDNOU JEDEN DŮM 1974 VLAK DĚTSTVÍ A NADĚJE 1985 Pokorná se postupem doby přehrála do rolí matek a v těch vynikla teprve v posledních letech SMRADI 2002 MĚSTEČKO 2003 za zmínku pak zvláště stojí její kreace Miriam Šimákové v oceněném filmu NUDA V BRNĚ 2003 Zatím naposledy jsme Jaroslavu Pokornou mohli vidět v televizním filmu HODINA KLAVÍRU 2007 Pokorná je autorkou autobiografické knihy Maminka není doma 2006 Její mladší bratr Ivan Pokorný 1952 je hercem a režisérem